Rozhovor – Podnikový systém jako přínos pro podnikání, ne nutné zlo

Rozhovor s ředitelem společnosti Stanislavem Matýškem

V prvním rozhovoru se Stanislavem Matýškem, zakladatelem a ředitelem společnosti NAVERTICA, jsme se u příležitosti čtvrtstoletí působení na trhu zaměřili především na počátky podnikání v oblasti ICT v 90. letech. Stručně jsme se také dotkli rad, na co by se měla firma zaměřit při výběru spolehlivého dodavatel na poli podnikových informačních systém. V navazujícím rozhovoru se věnujeme samotné společnosti NAVERTICA, jejímu zaměření, růstů a současným trendům vývoje v oblastí ICT. V druhé části rozhovoru se budeme věnovat přístupu manažerů a majitelů firem k podnikovým informačním systémům a srovnáme rozdílné přístupy u nás a v zahraničí.

Můžete prosím stručně charakterizovat zaměření společnosti NAVERTICA a co přináší svým zákazníkům?

Zaměřujeme se na dodávky a údržbu informačních systémů včetně souvisejících služeb (implementace, údržba). Podniková řešení vyvíjíme na platformách společnosti Microsoft, jejímž jsme certifikovaným partnerem. Jedná se tedy především o produkty Dynamics NAV, Dynamics CRM, Dynamics AX a SharePoint. Náš zákazník ale samozřejmě získává také přidanou hodnotu v podobě vlastního know-how. Naši pracovníci mají nejen znalost produktu, ale také zkušenosti v procesní oblasti, znalost business procesů. Díky tomu naše řešení zákazníkovi přinášejí požadovaný komfort.

Vaše společnost se v roce 2008 přejmenovala, proč ke změně došlo?

V té době jsme se rozhodli pro změnu grafického designu společnosti se zachováním původního názvu FUTURE Engineering. Ačkoli faktorů pro změnu názvu nakonec bylo více, prvotním impulzem byla právě spolupráce s kanadskou agenturou na novém vizuálním stylu, která tuto změnu navrhla. Především u zahraničních zákazníků docházelo k zavádějícímu pochopení významu slova „engineering“ v názvu naší společnosti.

Jaký je význam slova NAVERTICA? Odkazuje NAV v názvu k ERP řešení z vašeho portfolia produktů?

Odkaz na systém Dynamics NAV v názvu není, i když to tak může vypadat. Začátek slova „NAV“ je od slova navigace – směřování někam. Význam celého názvu NAVERTICA znamená směřování k vertikálním – oborovým řešením pro naše zákazníky. V názvu se jedná o kombinaci těchto dvou základních termínů.

Podtitul v názvu vaší společnosti „a better bottom line“ odkazuje k jednomu z vašich hlavní přínosů pro zákazníka. Jaká je toho hlavní myšlenka?

Myšlenka je v tom, že zákazník si pořizuje naše produkty a související služby, aby z toho měl prospěch a získal lepší hospodářský výsledek – a better bottom line – posunul se dál na trhu. A samozřejmě když se bude dařit našim zákazníkům, bude se dařit i nám, budeme moci poskytovat další služby, systém udržovat a rozšiřovat.

„Chceme, aby si zákazník prostřednictvím našich řešení zlepšil hospodářský výsledek a posunul se na trhu dál. Když se bude dařit našim zákazníkům, bude se dařit i nám. Proto poskytujeme produkty a služby, které zákazníkovi skutečně pomáhají.“

Vaše firma nepůsobí jen v České republice a na Slovensku, ale od roku 2011 k tomu přibyla pobočka v Jihoafrické republice. Můžete stručně okomentovat, proč jste se rozhodli právě pro tento trh?

Již před nějakou dobou jsme se rozhodli, že nechceme zakládat nové pobočky v zemích Evropské unie, mimo jiné i z toho důvodu, že v okolních zemích můžeme pohodlně poskytovat služby a podporu i z naší centrály v České republice. Výzvou se pro nás tedy staly trhy jiné, odlišné od EU. Pro pobočku v Jižní Africe jsme se rozhodli také z důvodu, že jsme zde již měli významného zákazníka a mohli jsme tak využít získané lokální zkušenosti a reference. Jihoafrický trh je navíc výrazně větší a není zdaleka tak obsazen jako v Evropě.

Jak odlišný je trh v Jihoafrické republice od EU?

Trh v Jihoafrické republice je výrazně odlišný od evropského už tím, že je zde jiná kultura, průmysl atd. Z hlediska hardwarových, softwarových technologií a ICT obecně výrazné rozdíly nejsou. Pro naše podnikání je zásadní rozdíl ve vnímání velikosti zákazníka. To, co v České republice považujeme za firmu střední velikosti je v JAR malý zákazník. Stejně jako na domácím trhu ale i v Jihoafrické republice vnímáme nedostatek kvalifikovaných lidí. Ten je zde navíc o to silnější, protože odborně a jazykově vzdělaní pracovníci odcházejí za prací do zahraničí a na lokálním trhu scházejí.

„Zákazníci na naší pobočce v Jihoafrické republice jsou větší co do velikosti, tak i počtem pracovníků, resp. uživatelů systémů, ale i finančními možnostmi investic do řešení podnikových informačních systémů.“

Vaše společnost má za sebou 25 let působení na trhu podnikových informačních systémů, která se stejně jako ona vyvíjí. Jak vidíte z vašich dlouholetých zkušeností budoucí vývoj a směřování v tomto oboru?

Z produktů Microsoft – Business Solutions jako je ERP a CRM, se stále více stává komodita, což je logický vývoj. Tedy i ty části řešení, které se dnes budují pro zákazníky individuálně, se stávají komoditou dostupnou např. formou cloudových řešení. Pro nás, jako dodavatel, je to výzva, protože se bude muset do jisté míry měnit také profil našich pracovníků. Přináší to nový přístup k vývoji obecných řešení pro skupiny zákazníků nebo pro specifické obory podnikání. Na druhé straně se této změně musí přizpůsobit i zákazník, chce-li dostat cenově příznivější a lépe udržovatelný produkt. Na lokálním českém trhu pak budeme mít i do budoucna problém s tím, že jsme jazykově i legislativně odlišní a tedy ne všechno se zde vyplatí vyvíjet tak, jako pro velký trh s velkým počtem zákazníků.

A jak je na tom podle vás strana zákazníka – současní manažeři po stránce znalostí a obecného přehledu v oblasti ICT?

Většina těch, kteří jsou v České republice na manažerských pozicích, nevnímají IT jako nástroj, který jim má a musí práci ulehčovat, ale je to pro ně spíše jakési zlo, kterému se musí přizpůsobit. A to samozřejmě ovlivní i jejich přístup. Naše zkušenost je taková, že vývoj po stránce znalostí v oblastí ICT je v zahraničí rychlejší, než u nás.

„Začlenit informační systém do firmy a způsob jeho využívání je jedna z důležitých součástí celé firemní strategie. A to mám pocit, že tento přístup u většiny českých manažerů stále chybí a převládá spíše pohled na ICT jako na nutné zlo. Naopak zákazníci v zahraničí si význam toho uvědomují stále více.“

Majitelé firem u nás tedy nevnímají podnikové informační systémy jako přínos pro jejich business?

Musím říct, že mnohem snadněji se nám jedná se zahraničními zákazníky, než s domácími. Většinou se s nimi také lépe dohodneme a i samotné implementace našich řešení bývají méně složité a méně náročné. Je to dáno tím, že jejich management bývá v tomto směru poučenější a zkušenější, než je v České republice, ale i na Slovensku nebo obecně ve Východní Evropě. Je těžké hledat jednoznačnou příčinu tohoto stavu, ale řekl bych, že to souvisí s obecným vývojem dané společnosti jako takové.

Jak by měl tedy správně manažer, majitel firmy přistupovat k řešení podnikového informačního systému?

Jak už jsem řekl, pokud je to vnímané jako nutné zlo, tak postoj manažera je: „Nechci se tím zabývat, nechci se tomu věnovat, ani kolem toho nechci přemýšlet a ať to řeší někdo jiný, nejlépe někdo, kdo mě s tím nebude příliš zatěžovat.“ Ale v okamžiku, kdy to pochopím jako nutný nástroj k tomu, abych svůj business, svoji firmu posunul dál, tak mě to nutí uvažovat, jak to začlením do celého konceptu. A v této situaci to samozřejmě znamená, že o té problematice musím mít více znalostí, nebo musím využít služeb nějakého poradce, abych byl schopen to hlouběji promyslet. A to se právě domnívám, že u nás nebývá tak časté jako v zahraničí, kde to nevnímají jako nutné zlo, ale jako jednu z důležitých součástí celé své firemní strategie.

„V okamžiku, kdy manažer pochopí, že se jedná o nutný nástroj k tomu, aby svoji firmu posunul dál, úplně to promění jeho přístup a spolupráce tak může být mnohem příjemnější a přinášet skutečný efekt. Bohužel se domnívám, že u nás tento přístup nebývá tak častý jako v zahraničí, kde to nevnímají jako nutné zlo, ale jako jednu z důležitých součástí celé své firemní strategie.“

Jaké jsou zkušenosti společnosti NAVERTICA v roli poradce v oblasti zmapování procesů a stanovení cílů implementace nového informačního systému u firmy, jejíž management si význam investice do takové oblasti sice uvědomuje, ale chybí mu právě zmiňované odborné znalosti a zkušenosti?

Pokud to zákazník požaduje a je otevřen předání znalostí ze strany dodavatele, naše společnost NAVERTICA je aktivní již v této fázi. Máme i zákazníky, se kterými jsme v dlouhodobějším kontaktu již před výběrem informačního systému a sehráváme u nich roli poradence v procesní oblasti. Uvědomění si potřeby změny a pořízení nového informačního systému je zpravidla přirozeným vývojem, ale ne vždy nutným. Pro nás je primárním momentem, aby business zákazníka dobře fungoval, ne změna jeho informačního systému.

A ještě rada pro čtenáře na závěr. Častým argumentem majitelů firem je, že do stávajícího řešení investovali již tolik prostředků, že se jim nevyplatí změna, a to i v situaci, kdy si uvědomují, že se jedná o nevyhovující informační systém. Co byste v takové situaci zákazníkovi doporučil?

Podnikový informační systém nebo jen některá jeho část jsou samozřejmě investicí. A protože v dnešní době jsou již nedílnou součástí podniku, tak je to stejné, jako když nějaká továrna má stroje. Přestanou-li fungovat, tak továrna bez nich přestane fungovat také. Samozřejmě má tedy vždy význam uvažovat o pořízení technologie jako o investici, o její návratnosti a způsobu údržby i rozvoji atd. To zároveň vede také k tomu, že když udělám tu investici špatně, zmýlím se a jsem si vědom špatného kroku, což se samozřejmě může stát, tak pak tento zákazník sám musí zvážit, jestli je lepší další roky pokračovat s tou svou špatnou investicí a svoji ztrátu dále prohlubovat náklady na údržbu. Nebo jestli se rozhodne, že špatnou investici bohužel musí odepsat a investovat správně, s tím, že dále již bude udržovat ten správný, nikoliv špatný systém.


Další články u příležitosti 25. výročí společnosti NAVERTICA s jejím ředitelem Stanislavem Matýškem

Rozhovor – Počátky podnikání v ICT v 90. letech a čtvrtstoletí působnosti na trhu >

Rozhovor – Pro zákazníka chceme být dlouhodobým partnerem >